Ergonomie a ochrana zdraví při práci s manipulátory

Moderní průmyslová výroba se neobejde bez efektivního pohybu materiálu. V prostředí, kde je potřeba denně manipulovat s těžkými nebo opakovaně zvedanými předměty, je ergonomie pracoviště naprosto nezbytná. Je potřeba zajistit pohodlí obsluhy, dlouhodobé zdraví lidí, o výkonnost provozu i o reálné náklady, které s nevhodnou ergonomií přicházejí.

Ve společnosti TRIOM máme zkušenost s tím, že právě zdánlivé „detaily“ – jako je výška ovládací rukojeti, odpor kloubu nebo sklon ovládacího panelu rozhodují o tom, zda bude obsluha s manipulátorem pracovat ráda, nebo s odporem. A to se projeví nejen na výkonu směny, ale i na fluktuaci, nemocnosti a kvalitě výstupu.

Opakovaná zátěž je tichý zabiják produktivity

Opakovaná ruční manipulace představuje jeden z nejčastějších důvodů pro vznik onemocnění pohybového aparátu (MSD). Podle údajů z oblasti BOZP jde o jeden z nejdražších problémů, který přitom nevzniká z minuty na minutu, ale pomalu – za cenu denní námahy.

Typické problémy:

• zvedání břemen mimo osu těla,
• práce s nataženými pažemi,
• rotace trupu při uchopení,
• nutnost současného ovládání více prvků,
• absence přestávek nebo variabilních pohybů.

Pokud je manipulační systém konstruován bez ohledu na ergonomii, stává se z něj „neviditelný stresor“. Nezpůsobuje úraz okamžitě – ale dlouhodobě snižuje schopnost pracovníka podávat výkon.

Jak vypadá ergonomický manipulátor?

Ergonomie není estetika. Jde o cílené přizpůsobení technického systému biologickým limitům člověka. V oblasti manipulátorů se to odráží v následujících principech:

1. Správná poloha ovládání

Rukojeti a ovladače musí být ve výšce přirozeného držení paží – tedy mezi 80 a 120 cm nad podlahou. Ovládání nad hlavou nebo pod úrovní pasu je vždy rizikové.

2. Minimální odpor pohybu

Pracovník by neměl „přetlačovat“ zařízení, ale spíše ho směrovat. To snižuje fyzickou únavu i riziko chyb.

3. Zpětná vazba

Kvalitní manipulátor reaguje na vstupy obsluhy plynule a čitelně. Dobrý ergonomický návrh nabízí jak hmatovou, tak vizuální odezvu – typicky v podobě odporu, světelné signalizace nebo zvuku.

4. Flexibilní nastavení

Každý člověk je jiný. Manipulátor by měl umožnit jednoduché nastavení parametrů – výška umístění ovládacího panelu, úhel rukojeti apod.

Poka-Yoka jako ergonomický princip?

Zajímavým prvkem, který se dostal i do oblasti manipulace, je princip Poka-Yoka. Ačkoliv je tento japonský pojem tradičně spojován spíš s výrobními procesy a kontrolou kvality, jeho filozofie „předcházení chybám“ má překvapivě silný ergonomický přesah.

Co to znamená u manipulátorů?

• Rukojeť lze držet jen jedním způsobem → nedojde k špatnému uchopení.
• Zařízení neumožní uchopit nesprávný objekt → snížené riziko omylu.
• Ovládací prvky jsou barevně nebo tvarově oddělené → žádná záměna funkcí.

Ergonomicky navržený manipulátor, který „nepustí chybu dál“, chrání pracovníka před přetížením i psychickým stresem. A přesně o to v Poka-Yoka přístupu jde – snížit nároky na soustředění tam, kde to stroj zvládne lépe než člověk.

Od ergonomie k motivaci

Když operátor vidí, že na jeho pohodlí někdo myslí, mění se i jeho vztah k práci. Zkušenost z našich realizací ukazuje, že dobře navržený manipulátor:

• zkracuje čas zaškolení nováčků,
• snižuje počet drobných nehod a přestávek,
• zvyšuje loajalitu pracovníků k pracovišti,
• podporuje přirozenou disciplínu při manipulaci.

Ergonomie musí být nástrojem pro rozvoj zralé výrobní kultury, kde je výkon spojován s respektem k člověku.

Ergonomie musí být součástí návrhu

Ve firmě TRIOM přistupujeme k ergonomii ne jako k doplňku, ale jako ke stejně důležitému parametru jako je nosnost nebo přesnost zařízení. Už při návrhu klademe důraz na reálné pracovní prostředí, včetně pracovních poloh, výšek strojů, rozsahových zón a způsobu uchopení.

Jak to vypadá v praxi?

1. Zapojení obsluhy do návrhu

Běžnou součástí přípravy projektu je konzultace přímo s budoucími uživateli. Ne proto, že bychom nedůvěřovali výkresům – ale protože operátor ví, co ho unavuje a co funguje. Typická zpětná vazba zahrnuje:

• přístupnost rukojetí,
• čitelnost zámků a indikací,
• vhodnou polohu při delší práci,
• potřebu intuitivního ovládání.

Tento přístup nejen zvyšuje kvalitu návrhu, ale často i předchází odporu k novému zařízení, protože uživatel ví, že jeho názor se zohlednil.

2. Simulace pracovních situací

Při zprovoznění nového manipulátoru využíváme reálné provozní scénáře, kde se sleduje nejen technická funkce, ale i ergonomická zpětná vazba:

• Je možné udržet pracovní tempo bez přestávek?
• Nevznikají během manipulace zbytečné kroky?
• Je ovládání pohodlné i pro nižší nebo vyšší pracovníky?

Výsledky často vedou k drobným úpravám – sklon madla, posun ovládacího panelu, přeuspořádání tlačítek. A právě tyto „drobnosti“ rozhodují o tom, zda se zařízení bude používat správně a dlouhodobě.

3. Údržba bez bolesti

Ergonomie se netýká jen obsluhy. Snažíme se navrhovat manipulátory tak, aby servisní přístup ke komponentám byl možný bez složité demontáže nebo rizikových činností. Výsledkem je:

• méně úrazů při údržbě,
• kratší doby odstávky,
• nižší náklady na servisní zásahy.

Ergonomie jako standard, ne nadstandard

V řadě firem se ergonomie stále vnímá jako „něco navíc“. Jako benefit. Volitelný komfort. Ale realita ukazuje, že správně řešené pracoviště snižuje nemocnost a zvyšuje výkon, což má přímý ekonomický dopad.

Výhody ergonomicky navrženého manipulátoru:

• Nižší fluktuace díky lepšímu pracovnímu komfortu.
• Vyšší přesnost díky nižší únavě a lepší kontrole.
• Lepší reputace firmy u zaměstnanců i auditorů BOZP.
• Snadnější náběh výroby – méně chyb v záběhové fázi.

Kam směřuje vývoj?

1. Nastavitelná zařízení

Manipulátory s možností rychlého přizpůsobení výšky, odporu nebo ovládání jsou stále častěji vyhledávány. Tzv. „personalizace bez nástrojů“ (např. otočné nebo výsuvné části, magnetické držáky ovladačů) se stává standardem.

2. Ergonomie jako součást certifikace

Už dnes některé nadnárodní společnosti vyžadují, aby zařízení prošlo nejen technickou, ale i ergonomickou validací – například podle standardů ISO 6385 nebo EN 614-1. A tento trend bude pokračovat i v českém průmyslu.

Chytře navržené manipulátory jsou zdravější e efektivnější

Pokud má manipulátor plnit svou funkci opravdu dobře, musí být nejen výkonný a bezpečný, ale také přirozeně ovladatelný. To znamená respektovat tělo i mozek člověka, který ho ovládá. Ergonomie a zdraví pracovníků nejsou „měkká“ témata, ale tvrdé faktory efektivity.

Ve firmě TRIOM věříme, že ergonomie není otázkou stylu, ale odpovědnosti. A pokud tomu pomůže i trochu „trendy“ slovo jako Poka-Yoka, jsme pro. Ne proto, že by šlo o marketingový trik, ale proto, že dobře navržené řešení skutečně pomáhá lidem nedělat chyby – ani únavou, ani omylem.